ŽATEC A UNESCO

Je naše město hodno zápisu na seznam světového dědictví?

přidáno: 28.10.2019

V roce 2007 byl Žatec zapsán na indikativní seznam Světového dědictví. Od té doby probíhají přípravy na zápis. V současné době je na něm mimo jiné i ještědský vysílač, nebo lázeňská města, která o zápis usilují v poměrně složité mezinárodní nominaci 11 nejkrásnějších lázní). Nejbližším zapsaným kandidátem se letos stal hornický region v Krušných horách – Erzgebirge.

Pro zápis na Seznam je nutno zpracovat NOMINAČNÍ DOKUMENTACI, kde je důkladně popsána mimořádná univerzální hodnota zapisovaného hmotného či nehmotného dědictví (outstanding universal value). V Žatci je hodnota nezpochybnitelná. Chmel. Nominaci památek koordinuje Národní památkový ústav, který má v ruce metodické podklady pro zpracování nominační dokumentace a konzultuje ji se zpracovatelem (městem). Závaznou představu budoucího směřování s cílem zachování jedinečné zapsané hodnoty pak popisuje dokument s názvem MANAGEMENT PLAN. Příprava zápisu je komplexní činnost, která zahrnuje nejen analýzy současného stavu, ale také obhájení univerzální hodnoty ve srovnání s jinými již zapsanými statky.

Co si o zápisu myslí veřejnost? Na to se ptala Eva ve svém diplomkovém dotazníku už v létě 2017. Dotazující se k zápisu na Seznam tehdy stavěli poněkud skepticky. Dotazník probíhal v době, kdy nebyly hotové rekonstrukce některých významných dopravních uzlů, velmi živé téma byl parkovací dům (kdekoliv), radnice už měla přes rok modrou síť a sklad na Nákladní měl ještě střechu. Priority jsou v očích každého z nás někde jinde a často vzniká tendence míchat tzv. jablka s hruškami. Podpora turistického ruchu a příjem z podnikání souvisejícího s turismem je významnou složkou do městského rozpočtu. Pravdou ale je, že pro město, kde stále převládá spíše nekoncepčnost a silná orientace na vypsané dotační tituly je kvalitně zpracovaný podklad velkým soustem.

14. září 2019 proběhly Žatecké dvorky, kde jsme kromě pocitové mapy iniciovali také diskuzi k tématu Světového dědictví. Důvodem byla zejména různorodost informací, které probíhají médii průběžně od hodnocení v loňském létě, dále pak neúplná interpretace celkového hodnocení odborné organizace ICOMOS, nebo dosud nepřeložená nominační dokumentaci do českého jazyka. To už dohromady dalo kostru debaty do našeho vizionářského dvorku. odkaz zde
K diskuzi jsme pozvali člena pracovní skupiny připravující nominační dokumentaci a zároveň odborníka na chmelařské stavební dědictví, Petra Bažanta (PB) z Národního památkového ústavu. Ten nejprve představil výzkum NAKI, který se zabývá dokumentací chmelařského stavebního dědictví a poté odpovídal na všetečné dotazy týkající se UNESCO.

“Proč nebyl Žatec zapsán na Seznam světového dědictví v roce 2018?”

PB: „Dokumentace se zpracovává od roku 2007, už tehdy začala vznikat myšlenka zviditelnění našeho města a nápad UNESCO se poté zrodil v přímém důsledku. V roce 2017 přijela na týdenní hodnocení expertka z ICOMOS, která měla za úkol ověřit přímo v místě připravenost města na zápis a zhodnotit autenticitu a integritu místa. Další experti hodnotili nominaci, tzv. od stolu. Zde se projevilo to, že ne všichni jsou obeznámeni s postupem pěstování a zpracování chmele a následné výroby piva. Jejich původní doporučení bylo přepracovat nominaci a ukázat i výrobu piva. Památky v Žatci jsou však o chmelu, a pouze několik z nich připomíná i výrobu piva. Nikde na světě není v takové koncentraci dochován komplex budov sloužících pro zpracování jedné suroviny. ICOMOS tedy doporučil rozšířit problematiku zpracování chmele o začátek, tedy jeho pěstování v blízkém okolí města. Právě chmel zapříčinil ekonomickou expanzi města, což ICOMOS správně poznamenal ve svém loňském hodnocení. Pracovní skupina nyní zpracovává návrhy o krajinné rozšíření, tedy chmelnice, jedním z uvažovaných území jsou chmelnice v okolí Stekníku, které jsou historicky doložitelné až do středověku. Chmelnice potom budou kulturní krajinou a jejich ochrana zajistí, že nebudou do budoucna rušeny. Dokumentace ponese podtitul Cesta chmele.”

“Problematika UNESCA se nám nezdá příliš dobře odprezentovaná, v médiích proběhla informace, že se jako jedna z památek pro zápis přidá zámek Stekník…”

PB: Zámek Stekník není prioritou, bude zmíněn jako doplňkový objekt, stejně jako Dreherův pivovar. Ten bude figurovat jako příklad pozitivního vlivu pěstování kvalitního chmele v celém regionu na pozdější obchodní záměry ve městě. Dokumentace bude obsahovat dvě komponenty-chmelnice a chmelařské stavby na Pražském předměstí. V rámci té městské části zůstává i historické centrum, které ICOMOS doporučil v dokumentaci ponechat.

“Jak probíhá spolupráce s městem? Prezentační stránky nejsou obsahově dotaženy, nominační dokumentace dosud není přeložena do češtiny, stejně jako loňské hodnocení odborné komise. Výhrady byly kromě Dreherova pivovaru také k Majáku, který údajně narušuje historické panorama s chmelařskými budovami, které naopak komise velmi ocenila… Nemyslíme si, že se všechny tyto informace z loňského hodnocení dostaly mezi lidi...”

PB: „Ano, dokumentace neexistuje v češtině, kvůli termínu, který se musel stihnout pro zaslání do Paříže. Dílčí překlady v rozpracovanosti by byly finančně náročné, nyní už máme vypracováno dalších několik desítek stran na doplnění. Co se týče zveřejnění materiálů, členy Steering group, pracovní skupiny pro zápis na Seznam je i vedení města, takže je to dotaz spíš na ně, jakým způsobem plánují informace dostat k veřejnosti[PB1] . Myslím si, že by se stránka určitě měla přepracovat a doplnit dalšími mapovými podklady a zákresy.“

“Myslíte si, že zápis na Seznam prospěje infrastruktuře, potažmo povznese mínění o Žatci ve společnosti obecně?”

PB: „Zápis na Seznam světového dědictví je především o prestiži a uznání výjimečnosti památek. Už místo na seznamu uchazečů generuje mnohem více finančních prostředků, než kdyby se tato iniciativa v Žatci vůbec neděla. To může mít do budoucna vliv i na fungování města samotného (vlastníci objektů dosáhnou na vyšší dotace). Co se týče turismu, existují cestovky, které se zabývají pouze UNESCO památkami. Určitě i pro občany může skýtat zápis do UNESCA podnikatelský potenciál, můžeme diskutovat i zlepšení kvality dálkových autobusů. To vše se ale teprve uvidí. Už teď vznikají edukativní programy pro nejmladší obyvatele města, s kandidaturou roste i snaha Žatečáky vzdělávat. Pro běžného občana či vlastníka domu se nic nemění.“

Další pokus o zapsání Žatce-města chmele proběhne v létě příštího roku. Do nominační dokumentace by se jako doplňková informace mohly dostat i studentské projekty, jejichž výstavu jsme již dvakrát iniciovali. Právě diskuze nad novodobou architektonickou tvorbou a výstavbou na okraji města může být stěžejní pro další směřování města zapsaného na Seznam světového dědictví. Vzpomeňme na Drážďany, které výstavba mostu Waldschlößchenbrücke stála statut UNESCO. Kromě historického centra byla totiž zapsána i kulturní krajina kolem Labe (podobně budou v aktualizované nominaci Žatce specifikovány chmelnice), která byla podle odborných orgánů výstavbou mostu narušena.

A co dál, nebo a jak dál? aneb jak vzniklo naše spolkování

přidáno: 15.10.2019

Příběh našeho (ne)spolku začíná v létě 2017. Eva píše diplomku a součástí jejího projektu je také dotazník veřejného mínění. “Rozhodla jsem se navrhovat poslední školní práci v Žatci, a proto by měl projekt stát na reálných základech.” Cílem ankety je zmapovat žateckou náladu a najít funkční využití pro jeden z chmelařských skladů. Překvapivě má dotazování skutečně kladnou odezvu a vyjádřená podpora podněcuje naše organizované rozmýšlení nad žateckým malosvětem. “Ptá se někdo lidí, co je opravdu trápí? Zajímají se lidé o své město? Zajímá se město o své lidi?”

Touha tvořit pro Žatec nabírá na obrátkách. V říjnu 2017 přijíždí do města navrhovat studenti Fakulty architektury ČVUT. Stalo se tak již v minulosti a v budoucnu se podobné iniciativy dočká Žatec ještě několikrát. Studenti tajemnému kouzlu města propadají...nepolíbení realitou všedního dne tak s otevřenými hlavami navrhují holandské a pavlačové bytové domy, wellnessová a kongresová centra, nebo internátní soubor pro možnou budoucí univerzitu! “Proč zrovna A dál?” ptají se Jirka s Janou, kteří mezi pracovně - turistickými pobyty na Islandu a v Irsku tráví pár týdnů v ČR. “No protože je toho spoustu a my můžeme ukázat, že víme jak na to…” odpovídá Eva, která tehdy netuší, kolik práce to bude, než se skutečně začnou ledy hýbat. Vlastně tehdy ani jeden z nás netuší, co a jak dělat.

“Bude to chtít nějaký peníze na rozjezd...uděláme debatu nebo tak něco, podiskutujeme s lidma, představíme se, řekneme o co nám jde...prostě takový základy participace, chápeš…” začíná Eva po večerech hučet do Koziny, zatímco se dozvídá o možnostech financování z nezávislých zdrojů. A tak žádáme o finanční podporu na besedu našeho #adalprojekt. “A co je vlastně ten váš projekt?”, ptají se nás zkušení mentoři na vzdělávacím víkendu Nadace O2, která nám v listopadu 2017 poskytuje grant 20 000,-. Začínáme chápat, že velká akce = velké sousto a přemýšíme, jak náš projekt více specifikovat a srozumitelně ho předat lidem, díky kterým tato iniciativa vlastně vznikla.

A tak někdy kolem Vánoc 2017 přichází myšlenka ozřejmit naše vize na konkrétním místě. To na sebe nenechá dlouho čekat. Náměstí - park před KD Moskva se pro nás na dlouhou dobu stává iniciačním místem, kde se realizovat. Je to místo, které víc, než jiné zhmotňuje obraz vztahu lidí a města k veřejnému prostoru. Ukazuje nenaplněné ideály nového společenského uspořádání po čtyřiceti letech socialistického zřízení, které přineslo mnoho špatného, ale i objektivně dobrého. Třeba velmi zajímavý kulturní dům. Kdo by čekal, že něco tak velkorysého vznikne zrovna v Žatci? V porovnání s kulturáky v jiných městech je ten náš brutalistní skutečně jedinečný. To vše si začínáme uvědomovat, když se noříme do hloubky archivních materiálů, které s velkými těžkostmi objevuje Monika v muzejním a lounském okresním archivu. Mimo jiné zjišťujeme, že původní návrh je výsledkem jakési vnitropodnikové architektonické soutěže Krajského projektového ústavu. “To je ono. Architektonickou soutěž do Žatce! To nám tu chybí, otevřít se světu. To je to velké téma, které bychom měli rozvíjet, do kterého zapojit veřejnost...”

Jaro 2018 je ve znamení příprav na tzv. projektový den. S šířením pozvánky na akci nám pomáhají nejen žatecké spolky, ale také žatecká média, která se o aktivity kolem Zlatého chmelu velmi zajímají. Máme tak prostor vysvětlit, co nás k činnosti vede. “My chceme v Žatci žít, myslíme si, že potenciál má. A chceme to tu mít hezké, to je vše. Jsme generace, které záleží na prostředí jako celku. Považujeme za důležité zvelebovat místa pro všechny a trávit v nich čas, setkávat se s lidmi. Nestačí jen opečovávat svůj byt, nebo zahrádku.” Jakkoliv jasné se nám naše pnutí může zdát, na část veřejnosti můžeme působit poněkud kontroverzně. Obzvlášť ve chvíli, kdy na Chmelfestu vykřikujeme hesla o záchraně Zlatého chmelu. Právě tato tradiční akce je pro nás ale klíčová - máme alegorický vůz, rozdáváme pozvánky na náš projektový den, vyzýváme k diskuzi, ukazujeme se lidem.

23. června 2018 trávíme před Zlatým chmelem. Pro veřejnost máme připravené panely s historickými fotkami a výkresy. Tabule přání slouží k zaznamenání názorů kolemjdoucích, zároveň nám ti nejochotnější vyplňují dotazník. Počasí se sice příliš nedaří, přesto jsme s akcí spokojení. Je tady vůbec někdo, kdo udělal takovou akci před námi?

To nejdůležitější nás ale teprve čeká. Touto akcí jsme se veřejnosti zavázali a jsme si toho vědomí. Stali jsme se jejich hlasem a oni na nás spoléhají. Musíme to dotáhnout.
Trvá to ještě další rok, kdy proběhnou volby do komunálních zastupitelstev, změní se osazení spolku a možná celková nálada ve městě. Aktivních lidí přibývá, otevírají se další a další témata a město začíná naslouchat. Příslib soutěže dostáváme už v prosinci 2018, kdy je částka na její organizaci zařazena do investičního plánu. Vypsání soutěže je potvrzeno v červnu 2019 stoprocentní shodou zastupitelů. A dál? Soutěž se rozjíždí. Administrátor soutěže je na dosah, dalším krokem bude zpracování soutěžních podmínek. Právě tam by se měly objevit přání těch, kteří v loňském roce přišli na náš Den. Hlavní roli na scéně nyní přebírá Odbor rozvoje města, který soutěž procesuje a my s napětím sledujeme, jak soutěž postupuje. Stále se cítíme být prostředníkem mezi veřejností a městem a působíme na poli osvěty a inspirace. Je to však město jako vlastník, který nakonec rozhodne o tom, zda se některý ze soutěžních návrhů zrealizuje.