Pocitová mapa

Pocitová mapa

Cesta k participativnímu plánování je trnitá. Tisíc lidí = tisíc chutí, tisíc potřeb a tisíc přání. Na každém názoru však záleží! Proto jsme uspořádali v rámci druhých Žateckých dvorků tvorbu POCITOVÉ MAPY MĚSTA. Výsledky jsme v listopadu 2019 diskutovali s občany ve Staré papírně.

#pocitovamapa #zijmezatecspolecne

Jak to funguje?

MAPA POCITŮ je nástroj tzv. geoparticipace. Barevnými lepíky může větší množství lidí vyjádřit svůj názor do mapy města. Právě mapový podklad je pro svou jednoduchost a názornost výborným můstkem mezi veřejností a městem, úřadem, různými věkovými a sociálními skupinami. Místa s největším počtem barevných označení identifikujeme jako ta, která se s daným pocitem shodují nejvíce.

Tvorby mapy se zúčastnilo kolem 200 lidí (=1% obyvatel). Struktura vzorku účastníků nebyla při sběru zaznamenána. Nemůžeme tedy říct, že máme reprezentativní vzorek a možná zjevné závěry jsou tedy spíše předběžné a výzkum předběžný.

Za jakým účelem?

Smyslem této činnosti je inspirovat vedení města k zapojení občanů do městského plánování a tvorby koncepce založené na veřejném mínění (pochopení priorit města, sounáležitost s vybranou investicí, akceptování argumentů…). Z mapy můžeme dále vyčíst několikero sociálně – společenských jevů, které se městě objevují a hledat nástroje k jejich řešení.

Celkově jsme do mapy celého města zaznačovali čtyři pocity:

  • Tady jsem na své město hrdý/á.
  • Tady by to chtělo zlepšit.
  • Tady rád(a) trávím volný čas.
  • Tady se necítím bezpečně.

Co mapa ukázala?

Vyplňování probíhalo v průběhu odpoledne, počet samolepících bodů na osobu nebyl omezen. Prostor před mapou fungoval také jako debatní místo, diskutovalo se o různých lokalitách ve městě.

V mapě vidíme několik míst s vysokou koncentrací pocitů, ať už konkrétních, nebo je mezi účastníky k těmto lokalitám ambivalentní vztah (mají s místem různou zkušenost, nebo chápou námi definované pocity různým způsobem).

Tady jsem na město hrdý (modrá).

Body hrdosti se často objevují společně s těmi pro trávení volného času (procházkový okruh kolem řeky, místa zajímavých výhledů na město). To ale neplatí pro ty místěné v centru města – hrdost spojenou s centrem, architekturou a historií ale už nedoprovází zelený pobytový puntík.

Modrozelené lokality Chrámu chmele a piva (restaurace U Orloje, hřiště, klášterní zahrada) lákají k trávení volného času právě na základě vyvolané hrdosti / pozitivního pocitu z relativně nově upraveného prostředí, na které jsou již lidé zvyklí (v provozu cca 8 let).

Tady trávím volný čas (zelená).

Několik desítek zelených a modrých bodů mezi ul. Komenského alej a Svatopluka Čecha značí podle účastníků oblíbené hospody, v čele s Rock Café Žatec. To poukazuje na zajímavý fakt, že mnoho lidí pro definici volného času ve městě zvolili právě komerční prostor.

Tady vidím příležitost pro změnu (červená).

Jako příležitost bylo označeno mnoho míst. Interpretace může být dvojí.

A) Lidé s místem nejsou spokojeni, ale není to ještě tak špatné, jako s místy hnědými.
B) Lidé v místě vidí potenciál, mají na něj větší nároky, než je jeho současný stav, tedy místo by mohlo být ještě lepší.

Nejčastěji označovaná místa:
areál Dreherova pivovaru / Fruty
Havlíčkovo náměstí
skatepark pod hradbami
obě vlaková nádraží
veřejný prostor na sídlišti JIH

Lokality, které dostaly různorodá hodnocení a je potřeba se jim věnovat ještě víc:
horní a dolní část městského parku
areál letního kina a Lüdersdorfova vila
náměstí Svobody
koupaliště / sportoviště za řekou
okolí železničního mostu / Okurkové náměstí

Tady se necítím bezpečně (hnědá).

Pocity nebezpečí převažovaly v u. Boženy Němcové, na Kruhovém náměstí a v okolí Hrázděnky a pod pivovarem. Všechna tato místa spojuje výskyt sociálně vyloučených skupin, jsou známé jako “špatná adresa”. Další označená místa hnědými body jsou ta, kde je obecně špatná vizuální přehlednost, nebo prostupnost. Rozdíl mezi těmito dvěma definicemi “sociálního” a “orientačního” nebezpečí je v tom, že zatímco první nesouvisí s obecným pohybem lidí v místě (ba naopak – Kruhové náměstí je jedno z nejživějších lokalit celého města), druhá poukazuje na místa tak nepřehledná a zanedbaná, že se jim lidé vyhýbají.

A pár dalších zajímavostí…

Oběma vlakovým nádražím se dostalo velké pozornosti nejen v mapě, ale i v debatě. Hovořilo se hlavně o využití drážní budovy, pro kterou jeho vlastník žádnou vizi nemá.

Jedno z nejnebezpečnějších míst je podle lidí Kruhové náměstí. Je to kvůli různým sociálním skupinám, nebo hernám, nebo snad dopravní nepřehledností?

Lokalita Flora zůstala v mapě (až na pár zelených puntíků) zcela nedotčena. Rezidenční čtvrť s nulovou občanskou vybaveností živé město netvoří. Přirozeně také nevyvolává intenzivní pocity – (skoro) nic tam není.

Různorodá hodnocení obdržely Kaufland a Tesco. Co přesně na nich lidé hodnotili jsme se nedozvěděli.

Co udělat dál?

▲ Provést další mapování pomocí digitálního sběru dat, vytvořit statisticky použitelný vzorek veřejného mínění a dopracovat kvantitativní hodnocení.
▲ Konzultovat výsledky s odborníky (antropology, urbanisty, ekonomy), dále rozčlenit sledované jevy, provést kvalitativní výzkum.
▲ Zpracovat problémovou mapu města, zapracovat výzkum do strategického plánu města jako výchozí stav.
▲ Sběr dat opakovat za 2 – 5 let, vyhodnotit výstupy.