Je naše město hodno zápisu na seznam světového dědictví?

V roce 2007 byl Žatec zapsán na indikativní seznam Světového dědictví. Od té doby probíhají přípravy na zápis. V současné době je na něm mimo jiné i ještědský vysílač, nebo lázeňská města, která o zápis usilují v poměrně složité mezinárodní nominaci 11 nejkrásnějších lázní.
Nejnovějšími zapsanými památkami jsou hornický region v Krušných horách – Erzgebirge a kladrubský hřebčín.

Pro zápis na Seznam světového dědictví (mylně označované jako “seznam UNESCO” nebo “zápis do UNESCA”) musí kandidát zpracovat nominační dokumentaci, kde je důkladně popsaná mimořádná univerzální hodnota (outstanding universal value).

V Žatci je hodnota zcela nezpochybnitelná. Chmel.
Příprava zápisu je komplexní činnost, která zahrnuje nejen analýzy současného stavu, ale také obhájení univerzální hodnoty ve srovnání s jinými již zapsanými statky.
Nominaci památek koordinuje Národní památkový ústav, který má v ruce metodické podklady pro zpracování nominační dokumentace.

Závaznou představu budoucího směřování zapsané památky, s cílem zachování jedinečné zapsané hodnoty pak popisuje dokument s názvem Managenent plan. Příprava zápisu je komplexní činnost, která zahrnuje nejen analýzy současného stavu, ale také obhájení univerzální hodnoty ve srovnání s jinými již zapsanými statky.

Co si o zápisu myslí veřejnost? Na to se ptala Eva ve své diplomce v létě 2017, tedy rok před prvním hodnocením odborné poroty ICOMOS. Dotazující se k zápisu na Seznam světového dědictví stavěli poněkud skepticky. Dotazník probíhal v době, kdy nebyly hotové rekonstrukce významných dopravních uzlů, živě se debatovalo o parkovacím domě, radnice měla už přes rok zasíťovanou věž a sklad na Nákladní ulici měl ještě střechu. Priority v očích každého z nás jsou někde jinde a často vznikly tendence míchat tzv. jablka s hruškami. Podpora turistického ruchu a příjem dz podnikání souvisejícího s turismem je významnou složkou městského rozpočtu. Pravdou ale zůstává, že pro město, které je zmítáno nekoncepčním přístupem a které se orientuje na kvantitu navázanou na dotační tituly, je kvalitně zpracovaný podklad velkým soustem.

14. září 2019 proběhly Žatecké dvorky, kde jsme kromě tvorby pocitové mapy iniciovali také diskuzi k tématu zápisu města na Seznam světového dědictví. Důvodem byla zejména různorodost informací, které probíhají médii od hodnocení v roce 2018, dále pak neúplná interpretace celkového hodnocení ICOMOSu, nebo nominační dokumentace na stránkách www-zatec-thetownofhops.com, která dosud nebyla přeložena do češtiny. K diskuzi jsme pozvali člena pracovní skupiny připravující nominační dokumentaci a zároveň odborníka na chmelařské stavební dědictví, Petra Bažanta. Tou dobou byla v procesu tvorba aktualizované nominační dokumentace na základě podnětů ICOMOS.

Šlo zejména o:

Princip zápisu na Seznam světového dědictví tedy spočívá v tom,

Proč nebyl Žatec zapsán na Seznam světového dědictví v roce 2018?”

PB:”Dokumentace se zpracovává od roku 2007, už tehdy začala vznikat myšlenka zviditelnění našeho města a nápad UNESCO se poté zrodil v přímém důsledku. V roce 2017 přijela na týdenní hodnocení expertka i ICOMOS, která měla za úkol ověřit přímo v místě připravenost města na zápis a zhodnotit autenticitu a integritu místa. Další experti hodnotili nominaci, tzv. od stolu. Zde se projevilo to, že ne všichni jsou obeznámeni s postupem pěstování a zpracování chmele a následné výroby piva. Jejich původní doporučení bylo přepracovat nominaci a ukázat i výrobu piva. Památky v Žatci jsou však o chmelu, a pouze několik z nich připomíná i výrobu piva. Nikde na světě není v takové koncentraci dochován komplex budov sloužících pro zpracování jedné suroviny. ICOMOS tey doporučil rozšířit problematiku zpracování chmele o začátek, tedy jeho pěstování v blízkém okolí města. Právě cmel zapříčinil ekonomickou expanzi města, což ICOMOS správně poznamenal ve svém loňském hodnocení. Pracovní skupina nyní zpracovává návrhy o krajinné rozšíření, tedy chmelnice, jedním z uvažovaných území jsou chmelnice v okolí Stekníku, které jsou historicky doložitelné až do středověku. Chmelnice potom budou kulturní krajinou a jejich ochrana zajistí, že nebudou do budoucna rušeny. Dokumentace ponese podtitul Cesta chmele.”
“Problematika UNESCA se nám nezdá příliš dobře odprezentovaná, v médiích proběhla informace, že se jako jedna z památek pro zápis přidá zámek Stekník…”

PB: “Zámek Stekník není prioritou, bude zmíněn jako doplňkový objekt, stejně jako Dreherův pivovar. Ten bude figurovat jako příklad pozitivního vlivu pěstování kvalitního chmele v celém regionu na pozdějšího obchodního záměry ve městě. Dokumentace bude obsahovat dvě komponenty-chmelnice a chmelařské stavby na Pražském předměstí. V rámci té městské části zůstává i historické centrum, které ICOMOS doporučil v dokumentaci ponechat.”

Jak probíhá spolupráce s městem? Prezentační stránky nejsou obsahově dotaženy, nominační dokumentace dosud není přeložena do češtiny, stejně jako loňské hodnocení odborné komise. Výhrady byly kromě Dreherova pivovaru také k Majáku, který údajně narušuje historické panorama s chmelařskými budovami, které naopak komise velmi ocenila… Nemyslíme si, že se všechny tyto informace z loňského hodnocení dostaly mezi lidi…”

PB: “Ano, dokumentace neexistuje v češtině, kvůli termínu, který se musel stihnout pro zaslání do Paříže. Dílčí překlady v rozpracovanosti by byly finančně náročné, nyní už máme vypracováno dalších několik desítek stran na doplnění. Co se týče zveřejnění materiálů, členy Steering group, pracovní skupiny pro zápis na Seznam je i vedení města, takže je to dotaz spíš na ně, jakým způsobem plánují informace dostat k veřejnosti. Myslím si, že by se stránka určitě měla přepracovat a doplnit dalšími mapovými podklady a zákresy.”

Myslíte si, že zápis na Seznam prospěje infrastruktuře, potažmo povznese mínění o Žatci ve společnosti obecně?”

PB: “Zápis na Seznam světového dědictví je především o prestiži a uznání vyjimečnosti památek. Už místo na seznamu uchazečů generuje mnohem více finančních prostředků, než kdyby se tato iniciativa v Žatci vůbec neděla. To může mít do budoucna vliv i na fungování města samotného (vlastníci objektů dosáhnou na vyšší dotace). Co se týče turismu, existují cestovky, které se zabývají pouze UNESCO památkami. Určitě i pro občany může skýtat zápis do UNESCA podnikatelský potenciál, můžeme diskutovat i zlepšení kvality dálkových autobusů. To vše se ale teprve uvidí. Už teď vznikají edukativní programy pro nejmladší obyvatele města, s kandidaturou roste i snaha žatečáky vzdělávat. Pro běžného občana či vlastníka domu se nic nemění.”

Další pokus o zapsání Žatce – města chmele proběhne v létě přespříštího roku. Do nominační dokumentace by se jako doplňková informace mohly dostat i studentské projekty, jejichž výstavu jsme již dvakrát iniciovali. Právě diskuze nad novodobou architekturou tvorbou a výstavbou na okraji města může být stěžejní pro další směřování města zapsaného na Seznam světového dědictví. Vzpomeňme na Drážďany, které výstavba mostu Waldschlösschenbrücke stála statut UNESCO. Kromě historického centra byla totiž zapsána i kulturní krajina kolem Labe (podobně budou v aktualizované nominaci Žatce specifikovány chmelnice), která byla podle odborných orgánů výstavbou mostu narušena.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *